Kamarýtova kronika skutkem roku 2014 v Kraji Vysočina

úterý, 14 červenec 2015 | Napsal(a)  | Rubrika Projekty | Zobrazeno: 3083×

O vzniku projektu a historické edici kroniky

 

Kraj Vysočina ocenil 28. 5. 2015 společný projekt humpoleckého gymnázia a pelhřimovského archivu v oblasti vzdělávání jako Skutek roku 2014. Zástupci projektu převzali na zámku Valeč ocenění. 

2015 06 Kamaryt

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie

Jako Kamarýtova kronika je označována nejstarší kronika města Humpolce, kterou počal knihař Jan Ferdinand Kamarýt psát na přání zdejších radní v roce 1856. V kronice se vrací především k událostem roku 1848 a 1849 v našem regionu. Tento svérázný kronikář zaznamenal i další zajímavé okamžiky z dějin města i svého života, ale především své názory na zdejší dění. Proto je text spíše než kronikou pamětní knihou. V této knize pak nalezneme další dva pokračovatele Jana Ferdinanda Kamarýta – starostu a poslance říšské rady Filipa Bečváře a jeho dceru a pozdější poslankyni Annu Vetterovou Bečvářovou. Zápisy jsou dovedeny na počátek 20. století.    

Dnes je Kamarýtova kronika součástí písemností archivního souboru Archiv města Humpolec (inv. č. 74, kniha č. 59) a je uložena v Moravském zemském archivu v Brně-Státním okresním archivu Pelhřimov. Stálé klimatické podmínky depozitáře zajišťují, aby kniha jako cenný pramen informací byla uchována i pro další generace. Pro studijní účely existuje mikrofišová kopie č. 56, stejně jako digitální skeny uveřejněné na webových stránkách města Humpolce. Specifická podoba písma Jana Kamarýta ovšem neumožňuje studium knihy tomu, kdo nezná alespoň základní prvky kurentu, které jsou obsažené v Kamarýtově rukopisu.

Právě tato okolnost stála u počátku projektu „Kronika Jana Kamarýta a jeho pokračovatelů“, do jehož řešení se zapojilo Gymnázium dr. Aleše Hrdličky v Humpolci (garant Mgr. Zdeněk Škrabánek se studenty Jiřím Dalíkem ml., Martinou Kasalovou, Kristýnou Prokůpkovou aj.) a Moravský zemský archiv v Brně-Státní okresní archiv Pelhřimov (garant Mgr. Pavel Holub). Projekt byl koncipován jako realizace dvou paralelních částí, jejichž společným hlediskem byla kronika Jana Kamarýta. Hlavní část projektu měla směřovat k vydání přepisu kroniky. Druhá část, doprovodná, měla představit studentům zajímajícím se o historii práci archiváře, historika, zpracovatele přepisu (editora), který musí obsáhnout celou šíři poznatků, než získá bližší informace nutné k dalšímu zpracování. Při realizaci této druhé části projektu se studenti seznámili hlouběji s prací paměťových institucí působících na regionální úrovni (např. Muzeum Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Městská knihovna v Humpolci, Státní okresní archiv Pelhřimov), ale i s prací institucí specifických (tj. Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Archivu Národního muzea v Praze), kam směřovaly cesty zpracovatelů edice.

Závěrečná podoba zpracování přepisu knihy, která mohla vyjít díky finančnímu přispění Města Humpolce a Gymnázia dr. A. Hrdličky, byla autory cíleně zaměřena opět na studenty. Edice byla pojata jako doplňková učební pomůcka pro výuku dějepisu, českého jazyka či občanské výchovy. Tomuto účelu byla uzpůsobena podoba poznámkového aparátu, který má studentům přiblížit jazyk kroniky.

Toto finanční přispění umožnilo vydat knižně alespoň omezené množství exemplářů, některé z nich byly umístěny do spolupracujících institucí a zdejší knihovny, aby byly k dispozici zájemcům o humpoleckou historii. Otevírá se také možnost vydat knihu v upravené verzi ještě jednou, tentokrát v barevném provedení a s větším nákladem. Snad již v příštím roce.

Současnou podobu knihy představí autoři zájemcům v krátkém programu také na 25. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.                                                                                

Za autorský tým Pavel Holub a Zdeněk Škrabánek

Naposledy změněno neděle, 02 srpen 2015 15:26