Exkurze (60)

V pátek 18. května vyrazily třídy 7.O a 3.A do Brna, kde se v parku pod plachtami obrovské šapito konala divadelní adaptace známého díla Vladislava Vančury – Rozmarného léta. Samotné místo konání neslo nádech poetismu, avšak i pořádného tepla, což zážitek z kulturní akce značně kazilo. Celá hra byla velice výstřední, kromě známého příběhu Antonína a jeho ženy Kateřiny, který můžeme nalézt v knize, se ve hře objevovaly i scény s podivnými klauny provádějícími všelijaké nesmyslné činy. To splývalo s myšlenkou zachytit poetistické období, v jehož směru bylo dílo psáno. Najít smysl v takto zpracované hře bylo pro většinu diváků poněkud obtížné, ale možná by se našel i někdo, kdo si vystoupení užil i přesto, že většina z nás byla spíše zmatena z toho, co právě spatřili. Podobně musel ve své době působit poetismus i na své současníky.

M. Makovcová, M. Kočí

Video

Studenti 3.A a 7.0 vyrazili 13. dubna na exkurzi do Třebíče, kde měli možnost zhlédnout dvě památky připsané v roce 2003 do seznamu Světového dědictví UNESCO. Nejprve jsme si s průvodcem prošli románsko-křesťanskou baziliku sv. Prokopa a zavzpomínali tak na středověkou kulturu a symboliku. Následně jsme se podívali do jedné z nejzachovalejších židovských městských částí v Evropě. Také pro to jde o jedinou židovskou památku na seznamu UNESCO mimo stát Izrael. Zde nám přiblížili nejen židovské náboženství a kulturu, ale i každodenní život a zvyky. Snad nám tak lépe pomohou vstřebat díla Kafky, Olbrachta, Meyrinka aj., se kterými se setkáváme ve 3. ročníku během literárních rozborů.

A co zaujalo naše studenty? (Čtěte dále...)

Do Žďáru za hvězdami

čtvrtek, 26 duben 2018 | Napsal(a) | Rubrika Exkurze

Dne 11. 4. 2018 vyrazila naše třída 1.A společně se třídou 5.O na exkurzi do Žďáru nad Sázavou. Navštívili jsme areál bývalého cisterciáckého kláštera, jenž byl později přeměněn na zámek a v současné době patří rodině Kinských, a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památku zapsanou od roku 1994 v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Barokní branou jsme vstoupili na první nádvoří, kde mezi mohutnými lipami stojí zbytek kašny Panny Marie s Ježíškem, a zamířili jsme do pivovarského dvora. Zde byly původně umístěny hospodářské budovy kláštera – sýpky, skladiště, mlýn, pivovar. A právě v budově bývalého pivovaru se nachází Muzeum nové generace se svou multimediální a interaktivní expozicí zaměřenou na zážitkové působení. Tady na nás již čekaly průvodkyně, které nám rozdaly pracovní listy, informativní audionahrávky a rozdělily nás do pěti skupin. Každá skupina pak získávala v expozici informace pro jiné téma – moje skupina zpracovávala zadání „Klášter a jeho obyvatelé“, které nám přineslo mnoho zajímavých poznatků ze života mnichů, například že vstávali už ve dvě hodiny ráno, velice střídmě se stravovali (pouze dvě jídla denně) a že smysl jejich života byl dán heslem Ora et labora – Modli se a pracuj. Jiné skupiny se zabývaly barokním a středověkým uměním, historií kláštera, jeho ekonomikou nebo významnými osobnostmi spojenými s jeho dějinami.

Po získání potřebných informací v muzejní expozici jsme se vydali po klášteře a vystřídali se v roli průvodců. Vstoupili jsme i do baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Původně gotický kostel byl Janem Blažejem Santinim – Aichelem přestavěn ve stylu barokní gotiky. Chrám je plný světla a zajímavostí je netradiční umístění varhan v jeho přední části, a to z důvodu velké délky kostela, aby chrámový zpěv a zvuk varhan spolu ladily.

Z areálu bývalého kláštera jsme se odebrali ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Je to magické místo. Památka byla postavená architektem Santinim též ve stylu barokní gotiky, a to na půdorysu pěticípé hvězdy. Důvodem byla legenda, která praví, že ve Vltavě, v místě, kde Jan Nepomucký utonul, se objevila koruna z pěti hvězd. Symboliku tohoto čísla najdeme i v dalších prvcích stavby: Do areálu se vstupuje pěti vchody, v chrámu je pět kaplí s pěti oltáři. Ale ve výzdobě se tu setkáme i s hvězdami šesticípými, osmicípými a tvar deseticípé hvězdy mají ambity obklopující celý kostel, který měl být podle představ svého architekta „hvězdou mezi hvězdami.“

Exkurze se nám vydařila. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací a odnesli si řadu hezkých zážitků. Ráda bych se na tato místa zase někdy podívala.

Eliška Brožková, 2.A

19. března se vydali studenti primy a sekundy na divadelní zájezd do Prahy. V Hudebním divadle Karlín zhlédli romantickou operu Antonína Dvořáka Rusalka s poetickým libretem básníka Jaroslava Kvapila, ovšem v podání souboru Národního divadla (budova Státní opery ND se opravuje). Režisérem tohoto pohádkového příběhu inspirovaného Malou mořskou vílou H. Ch. Andersena byl populární tvůrce filmových pohádek Zdeněk Troška.

Rusalka patří k našim nejkrásnějším operám a studenty okouzlil nejenom dojemný příběh o hluboké lásce a veliké oběti, o vrtkavosti a zradě, o zápasu dobra se zlem, ale též klasické provedení s překrásnými kostýmy operních pěvců a velmi bohatou výpravou. Působivost představení byla umocněna i téměř nepřetržitým využitím videoprojekce, kdy divák zažívá iluzi, že vodní víly tančí na hladině jezera či jezdci na koních se prohánějí lesem - a najednou jsou před ním, Rusalka s tatínkem vodníkem vystupují z jezera, pak v něm zase pozvolna mizí a vše působí zcela přirozeně. Antonín Dvořák by se jistě divil, jaký rozměr dává jeho dílu moderní technika.

Naším cílem nebylo pouze to, aby se nejmladší studenti seznámili s klasickým dílem české hudební tvorby a odnesli si estetické zážitky, ale též aby si osvojili a prakticky vyzkoušeli zásady společenského chování v divadle, což se nám podařilo. Starší ročníky se mohou těšit na další dva divadelní zájezdy v dubnu a květnu, tentokrát zavítáme do Národního divadla Brno.

Rok na vsi

pondělí, 13 listopad 2017 | Napsal(a) | Rubrika Exkurze

Rok na vsi ukazuje na pozadí zvyků, svátků a tradic obyvatele vesničky Habrůvka, kteří prožívají dojemné, komické i kruté osudy. Na divadelní adaptaci románu pracoval režisér Miroslav Krobot deset let. Horácké divadlo hru zařadilo do svého repertoáru, a proto jsme se na ní zajeli podívat v rámci školní exkurze tříd 6.O a 1.A.

A jaké jsou postřehy studentů? (číst dále...)

2017 06 prochazka na orlik page

Ve školním roce 2016/17 měly třídy septima a 3.A na svém rozvrhu ve čtvrtek semináře z biologie, zeměpisu a anglického jazyka. Na poslední červnovou hodinu seminářů si pro ně vyučující Eva Karafiátová a Dana Rázková připravily mezipředmětovou vycházku na zříceninu hradu Orlík. Nejednalo se ale jen o pohodový výšlap v krásném letním odpoledni. Během cesty vypracovávaly skupinky studentů v terénu různé úkoly, například fotograficky zdokumentovat a popsat pobytová znamení některých živočichů. Naši početnou skupinu doprovodil na Orlík bývalý pedagog naší školy Petr Filip, který nás během cesty upozorňoval na přírodní úkazy, které bychom jinak možná minuli bez povšimnutí. Odměnou všem zúčastněným byl krásný výhled z rozhledny na Orlíku a následná prohlídka hradního minimuzea.

Facebookové fotoalbum | Fotogalerie

 

2017 05 zdarVe středu 3. května 2017 se třídy 1.A a 5.0 vydaly na exkurzi do Žďáru nad Sázavou. Nejdříve jsme navštívili bývalý cisterciácký klášter, ve kterém se nachází Muzeum nové generace, jehož nová expozice má interaktivní a multimediální charakter. My jsme zde absolvovali edukativní program „Stabilitas loci“ aneb „Žďárský klášter v labyrintu času“. V muzeu jsme se rozdělili na skupinky a každá měla za úkol zaměřit se na nějakou část zdejší expozice a získané informace přenést do pracovního listu. Někdo zkoumal každodenní život v klášteře, jiný jeho dějiny, rozvoj zdejšího výtvarného umění, stavbu kostela na Zelené hoře či osobnost Jana Nepomuckého. Během prohlídky areálu celého kláštera pak jednotlivé skupinky své práce odprezentovaly, čímž se vlastně studenti stali dočasnými průvodci. Profesionální průvodkyně jejich vystoupení už jen doplnila.

Po ukončení programu jsme se vydali po naučné stezce kolem Bránského rybníka, kde jsme mohli vidět hospodářský dvůr Lyra a Dolní hřbitov. Obě památky projektoval Jan Blažej Santini-Aichel.

Poté už jsme stoupali ke kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památky zapsané od roku 1993 v seznamu UNESCO, jejímž architektem byl rovněž Jan Blažej Santini-Aichel. Počasí nám přálo, a tak byly ze Zelené hory nádherné výhledy. Potom jsme již vešli do samotného kostela. Zde nás paní průvodkyně seznámila s historií a zajímavostmi této nádherné stavby spojené se symbolikou hvězd. Měli jsme to štěstí a podívali jsme se i na ochoz v prvním a druhém patře, který není běžně turistům zpřístupněn. Pak už nám nezbylo nic jiného než si sednout do autobusu a vyrazit na cestu zpět.

Exkurze se nám moc líbila a domů jsme se vrátili obohaceni o plno dojmů a nových informací.

Eliška Pejšková, 1.A

Za památkami UNESCO v Třebíči

středa, 03 kvě 2017 | Napsal(a) | Rubrika Exkurze

Bazilika 2 Bazilika 3 Synagoga Židovská čtvrť 5

V úterý 11. dubna se třídy 3.A a 7.0 vydaly na literárně-historickou exkurzi do Třebíče. Prvním cílem výpravy se stala bazilika sv. Prokopa, kde byli studenti seznámeni s její bohatou historií. Bylo velmi zajímavé dozvídat se, jaké jiné účely kromě náboženských tato skvostná stavba v průběhu času plnila. Každý se snažil představit si podupávající koně ustájené v postranních lodích nebo kryptu po strop naplněnou sudy s pivem.

Dále jsme se přesunuli do Židovské čtvrti, kde jsme procházeli jejími ulicemi a dozvídali se zajímavosti o jejích bývalých obyvatelích. Bylo smutné slyšet, že ze tří stovek Židů žijících zde před 2. světovou válkou se domů vrátilo pouze kolem deseti. Většina z nich se odstěhovala, a tak tu zbyla pouze jediná židovská rodina. Navštívili jsme i pozůstatek pravé židovské mikve, která byla ovšem příliš mělká pro lidi, a proto sloužila k obřadní očistě nádobí. Mohli jsme si prohlédnout i dvě synagogy, z nichž jedna v dnešní době slouží jako kostel husitské církve. Druhá synagoga se používala po dlouhou dobu jako sklad, ale dnes je již zrestaurovaná a pořádají se zde koncerty a přednášky. Nejzajímavější částí prohlídky bylo určitě okénko do židovské domácnosti. Zde jsme se mohli dozvědět o svátcích slavených židovskými rodinami, ze kterých vyplynula též spousta poznatků o židovské historii i jejich každodenním životě.

Poslední částí exkurze byla prohlídka židovského hřbitova, kde jsme vyslechli zajímavosti z tradic židovského pohřbívání a prohlédli si nejstarší náhrobek z první poloviny 17. století.

Domů jsme se vraceli plni dojmů a bohatší o mnoho nových a zajímavých informací.

Vendula Sedláková, 7.0

Body the Exhibition

pátek, 24 březen 2017 | Napsal(a) | Rubrika Exkurze

2017 body

Dne 21. 3. se 21 žáků 3. a 4. ročníku, pod vedením paní profesorky Míkové a Vodové, vydali na Body the Exhibition do Prahy. Mezi zúčastněnými byli pouze žáci, kteří toužili skutečně tuto jedinečnou výstavu lidského těla vidět. Cestovalo se linkovým autobusem a poté metrem i tramvají. Od metra se paní profesorka Míková ujala iniciativy a vedla nás správnou cestou. Na začátku výstavy se nás ujal medik, student 1. lékařské fakulty. Poskytl nám mnoho informací u exponátů, které se týkaly celého lidského těla. Exponáty nebyly vyrobeny z umělých materiálů, ale z lidských těl dobrovolných dárců za použití speciální techniky zvané plastinace. Viděli jsme všechny lidské soustavy, vývoj embrya a různé druhy onemocnění. Prohlídka trvala 3 hodiny. Po prohlídce jsme spěchali na autobus a vrátili se zpět okolo 6 hodiny. Vrátili jsme se zpět bohatší o nové znalosti a zajímavosti z anatomie člověka i o zajímavé zážitky z ojedinělé výstavy.

G. Mixová a Š. Zástěra, 3. A

2017 divadlo_Adela9. ledna si třídy prima a sekunda vyjely do jihlavského Horáckého divadla, aby zde zhlédly muzikál Adéla ještě nevečeřela. Jednalo se o zhudebnění úspěšné filmové parodie, avšak autoři se chtěli vyhnout mechanickému kopírování známého díla, a tak vytvořili v muzikálu svůj svět s vlastní poetikou a vložili do něj i jisté poselství.

Adéla se odehrává na přelomu 19. a 20. století, v době vědecko-technické revoluce, kdy jsou lidé fascinováni elektřinou, párou či benzínovými auty. Děj je umístěn do Jihlavy, kam přijíždí slavný americký detektiv Nick Carter, moderní kriminalista, jemuž v pátrání pomáhá právě elektřina, mikroskop, chemie a říše vědy vůbec. Za účasti místního komisaře Ledvinky, používajícího zcela jiné metody, se vydává po stopách záhadného zmizení, aby nakonec zjistil, že jeho původcem je masožravá rostlina Adéla, vypěstovaná šíleným vědcem. Adéla se objevuje na scéně vždy v tramvaji, která má symbolický význam. Představuje svět techniky a zároveň připomíná výstavbu jihlavské tramvajové trati v roce 1906. Příběh Adély dokazuje, jak nejrůznější vynálezy přinášejí lidem nejenom nové možnosti a šťastné zítřky, avšak často předbíhají duchovní vývoj lidstva jako celku a nemorální jedinci jich mohou využívat k vlastnímu obohacení, likvidaci druhých či k rozpoutání války. Tak tomu bylo na počátku 20. století a bystrý divák si uvědomí, že je tomu tak bohužel i dnes.

Kromě tohoto poselství, k jehož pochopení by měl učitel dětem trošku napomoci, žáci na muzikálu ocenili především krásné pěvecké, taneční i akrobatické výkony, bohatou výpravu, zajímavé kostýmy i záhadu či tajemství, jímž bylo představení téměř do konce obestřeno.

Foto: Stránky Horáckého divadla Jihlava

«ZačátekPředchozí123456NásledujícíKonec»
Strana 1 z 6